Vylezu až nahoru a vezmu slunce do dlaní.
Co se stane se světem bez jeho lampičky?
Snad se ponoří do stínu celičký.
Dá mi malou chvilku soukromí
a já tě políbím, potají...
Vystup ze stínu, ukaž se mi lásko.
Nehraj si na schovku, moje malá krásko.
Přijď ke mě potají, dělej rámus jako hrom.
Zašeptám Ti, jak to milenci dělají.
Opřu Tě o rozkvetlý strom.
Tam sníme plod lásky a bez další otázky vykročíme do slunce západu.
Kde se ve mě bere tolik nápadů?
Pohladím tě po vlasech,
utřu tvoje slzy.
Nebudu tu planě mluvit,
o tom jak mě to mrzí.
Co začne taky skončí,
takový je běh věcí.
Někdo utíká, ale nestačí.
Bylo to hezké,
bylo to fajn.
Už se ze snu prober
a dál se životem hraj.
Dám ti všechno jen ne lásku.
Jsi jen obličej na obrázku.
Tak co, zvyšuješ sázku?
středa 2. prosince 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat